Jdi na obsah Jdi na menu
 


Part 1.

15. 5. 2009
Už pár hodin se tu ploužím po vesnici a doufám, že na tebe nenarazím. Kam jdu si většinou i ty a tvůj pohled, kterým mi jasně říkáš že jsem idiot. Nemůžu tě vidět a přitom po tom toužím. Toužím vidět ty tvoje krásné, černé oči, do kterých jsem se tak moc zamiloval. Jenže sám dobře vím, že se možná neovládnu a udělal něco, čeho bych pak dlouho litoval. Od té doby co jsem tě s ní viděl...Potřeboval jsem se z toho nějak dostat. Vždyť ona ti prakticky seděla na klíně a ty ses jenom pitomně tlemil. V tu chvíli jsem zkončil s naivním sněním a uvědomil si že my dva nikdy nebudeme spolu. Zkoušel jsem se hodněkrát opít, abych na to zapoměl, ale když jsem vystřízlivěl všechno se vrátilo. Ta bolest, smutek a nenávist. Sice jsem ti přál štěstí, ale stejně jsem tu řůžovou pijavici od té doby nenáviděl, za to že mi tě vzala. Hodně často jsem pak chodil trénovat. Chtěl jsem to ze sebe nějak vybít, ale nešlo to. Skoro vždy na cvičišti někdo byl. Nebylo by to nic tak hrozného kdybys to většinou nebyl ty! Ty a ta tvoje Sakura, která tě tím svým pisklavým hláskem obdivovala a mě kritizovala. Záviděl jsem jí. Moc. Ctěl jsem to být já s kým odcházíš z tréningu ruku v ruce. Začal jsem to vzdávat. Kakashi-sensei se na mě vždycky tak divně podíval. Já už byl na pokraji zhroucení a nedokázal jsem ani pořádně hodit kunai. Nejhorší bylo, že jsi se na mě pořád tak opovržlivě díval, že jsem si skoro mohl přečíst v tvých černých očích co si myslíš. Nikdy jsem nevyčetl nic jiného než to že jsem ten největší idiot. Ale nakonec jsem vysvobození našel. Bylo to účinější než saké a také skladnější. Začíná se stmívat, a já se pomalým krokem začalšourat domů, kde jsem si opět chystal začoudit mysl trávou. Po cestě jsem nezapoměl vrazit do pár lamp a stromů. Ráno: Otevřu oči a líně je zase zavřu, ale usnout už se mi nedaří. Povzdychnu si a pootočím hlavu na budík. Cože??? To už je 10:42? Jejich tým se měl sejít v devět. Ale co. Sensei stejně zase přijde v půl dvanáctý, s výmluvou že honil popeláře, kteří přehlídli jeho popelnici. Nehledě na to že popeláři jezdí v pátek a dnes je.....ani nevím co je dneska za den, ale pátek není za to dám krk. Kalendář se už neotěžuju otáčet pěknou dobu. Neochotně jsem na sebe začal soukat oblečení, přičemž jsem se snažil nacpat nohy do rukávů od mikiny. Na tréning jsem se přihnal ještě pár minut před jedenáctou. K mojí smůle Kakashi přičel ve třičtvrtě na deset. ,,Jdeš pozdě" Zahuhlá na mě přes masku. ,,Řiká ten pravej" Odseknu. Neobešlo se to samozřejmě bez Sakuřina záchvatu. ,,Naruto-baka!!!! Kdes jako byl? Měli jsme se sejít v devět, ale to se milostpán ještě válí...." bla, bla, bla, bla, bla.....Napřáhla se a chystala se mi dát ránu. Jenom jsem se na ní zlostně podíval a pozvedl obočí. Ani mě nenapadne se krčit, nebo nedejbože sypat ze sebe nějakou omluvu. Omlouvat se JÍ by byl zločin. Sakuru to zřejmě zarazilo, protože její pěst už nedolítla. ,,Co je to s ním?" Zašeptala Sasukemu do ucha a myslela bůhví jak není potichu. Dávala si záležet aby byla k sasukeho uchu co nejblíže. Jak já ji nenávidím! Gomen, že je to tak krátký. Příští díl bude delší nebojte. ;)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

♥.♥

(Chi-ryu, 1. 12. 2010 17:59)

Baka Sakura! Souhlasím, sice bych asi netoužila po Sasukem ale Sakuru si vystihla skvěle XD. rychle další kapitolky ^^